Když se někoho zeptáte, kolikrát nebo jak často je na „nemocenské“, většinou dostanete odpověď, že na klasickou „nemocenskou“s chřipkou na 14 dní nechodí, protože se jim to prostě finančně nevyplatí, vybírají si v tom případě dovolenou nebo náhradní volno.

Něco jiného by samozřejmě nastalo, pokud člověk onemocní na delší dobu, v tom případě už by na pokrytí dovolená ani náhradní volna, která si musí člověk stejně „nadělat“, nestačila, proč to v naší republice funguje takovým způsobem, že člověk, který řádně pracuje, nemůže vlastně z finančních důvodů jít na řádnou nemocenskou? Ano, namítne každý, může, ale za kolik peněz?

Jaká je „nemocenská“ v České republice?
–        pokud jste zaměstnání, máte na nemocenskou samozřejmě nárok, prvních 14 dní je to formou náhrady mzdy od zaměstnavatele, klasické nemocenské dávky jsou Vám přiznány až 15. kalendářní den nemoci
–        první háček už je v těch 14 dnech, když tedy na nemocenskou půjdete, první 3 dny totiž nemáte placené vůbec, stát sice chystal změnu v zákoníku práce, která by umožnila pět dní tzv. zdravotního volna, které by bylo placené, jednalo se i o tom, že první 3 dny by byly opět placené, ale z každého takového „plánu“ zatím sešlo
–        přitom nemocenské dávky jsou tak nízké, že se to lidem opravdu nevyplatí (výši nemocenské si můžete spočítat na internetových kalkulačkách), být „nemocný oficiálně“ se totiž finančně vyplatí, až když jste na „nemocenské“ delší dobu, ale když dostanete „jen“ chřipku, a budete doma týden za náhradu mzdy od zaměstnavatele, z toho 3 dny zadarmo, výplata bude opravdu bídná
–        hrozí ovšem riziko, že ne všichni lidé si vezmou alespoň dovolenou nebo náhradní volno, ale spousta lidí nemoci přechází, mohou tak nakazit další zaměstnance, a hlavně škodí sami sobě neustálým přecházením nemocí, což se nemusí projevit hned, ale každá „přechozená“ nemoc se podepisuje na lidském zdraví a jednou se to může někde projevit mnohem závažněji, že lidem nezbude, než na nemocenskou jít stejně, a to už na delší dobu.

Tenhle problém v naší republice stojí opravdu za zamyšlení, a hlavně by se měl začít řešit.