Nežijeme v éře temného středověku nebo ještě starších dobách. A proto už se dnes nevykoupeme jen tak někde, nevezmeme zavděk jakoukoliv kaluží nebo tůní. Ke koupání si dnes vesměs žádáme vlastní bazén. A protože jsme lidmi z civilizované doby a údajně i civilizované části světa, chceme mít v takovém bazénu co nejčistší vodu.

Ovšem takového ideálního stavu vody se nedosáhne jenom tak. Abychom měli křišťálovou studánku a nikoliv místo ideální pro život Jóžina z bažin, je třeba nasadit všechny prostředky, jež lidstvo v tomto oboru doposud objevilo. A těch je vskutku nemálo.

Takovou vodu je záhodno pravidelně prohánět filtrací, aby se z ní odstranily všemožné plovoucí mechanické nečistoty.

Je třeba nasazovat bazénový vysavač, aby tento odstranil to, co už se stihlo usadit na dně či stěnách bazénu.

Síťkou je záhodno vybírat i to, co se vznáší na hladině.

Nejjemnější nečistotu je třeba chemickými přípravky přimět ke shlukování nebo vločkování, aby si s ní již zmíněná technika dokázala poradit.

Je třeba sem přidávat optimální množství přípravků obsahujících chlór, aktivní kyslík nebo brom, aby se těmito zlikvidovaly řasy a mikroorganismy, jejichž vliv na kvalitu rovněž bývá nemalý.

A aby bylo dosaženo naprosté efektivity posledně zmíněné chemie, nesmí člověk zapomínat ani na měření pH bazénové vody. Protože i na její kyselosti závisí její čistota. Protože je-li tato z normy vybočující, může snížit účinnost jiných přípravků, což by mělo rovněž neblahé následky.

A proto by ve výbavě žádného majitele bazénu neměl chybět ani nějaký tester bazénové vody, jímž se právě chemické parametry vody zjistí a následně se tak dá zakročit dříve, než bude pozdě.

Takové měření by se pak mělo provádět v koupací sezóně minimálně jednou za dva týdny, ovšem raději častěji. Protože je to rozhodně lepší, než pozdě honit nějakého toho bycha.