A ukázkovým příkladem je spisovatel, kterého známe především díky jeho literárním dílům – Ota Pavel. Když se řekne Ota Pavel, každému se jistě vybaví Smrt krásných srnců, a to díky filmovému zpracování s Karlem Heřmánkem v hlavní roli. Málokdo však tuší, že jeho život nebyl zasvěcen pouze literatuře, ale také zájmu o sport.
Ota Pavel (1930 – 1973)
Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper, byl, jak vlastní jméno napovídá, spisovatel židovského původu. Svůj literární talent ale nevyužíval pouze k psaní knih, ale měl možnost ho rozvíjet jako sportovní redaktor v několika časopisech na pozici sportovního redaktora. Nejprve byl jako sportovní redaktor zaměstnán v Československém rozhlase, poté v časopisech Stadion a Československý voják. Takovéto zaměstnání Pavlovi přinášelo řadu výhod – tou největší byla asi možnost cestovat za sportovními utkáními československých reprezentantů do zahraničí. Takto Ota Pavel navštívil Spojené státy americké, Sovětský svaz, Francii a Švýcarsko, dokonce byl vyslán i na Zimní olympijské hry v Innsbrucku konané v roce 1964. Zde se však poprvé ohlásila jeho duševní choroba, patrně maniodepresivní psychóza, kvůli které nakonec odešel do invalidního důchodu.
Ještě před odchodem do důchodu Ota Pavel publikoval své první dílo zasvěcené právě sportu. Je to dílo Dukla mezi mrakodrapy, vydaná v roce 1964, které referuje pomocí kombinace beletrie a sportovních reportáží o úspěchu, jenž slavný sportovní klub Dukla Praha zaznamenal na turnaji v New Yorku v roce 1961.
V roce 1967 vydal Ota Pavel soubor 12 povídek ze sportovního prostředí pod názvem Plná bedna šampaňského, v němž čtenáře seznamuje s životními příběhy několika sportovců (Emil Zátopek, Eva Bosáková a další).
Mezi prózy ze sportovního prostředí řadíme také díla Pohár od Pánaboha (1971), Syn celerového krále (1972) a Pohádka o Raškovi (1974).
Sport a literatura? Ano, jde to dohromady!
Filed under: Sport